Memoriál Vráti Kdýra - 1. ročník 2004

Memoriál Vráti Kdýra je roverská víkendová akce, jejímž účelem je seznámit se s novými místy, novými tvářemi a získat mnoho prozatím nepoznaných zážitků.

Pátek 12. března  2004, 23:59

První ročník memoriálu právě oficiálně začíná. Na hlavním nádraží v Klatovech postává asi dvacetičlenná skupina mladých lidí. A co tu dělají? Jo, to kdyby tak tušili. Ale odpověď na sebe nenechá dlouho čekat, neboť zrovna přibíhá půvabná kamelotka s nejčerstvějším výtiskem Klatovských katakomb. Kdo tvrdil, že je to jen ubohý bulvár neposkytující žádné reálné informace, se později sám přesvědčil, jak se mýlil. Kromě strhujícího článku o nálezu mumie obsahovaly místní noviny i inzerát na jeden skvělý penzionek. A tak! Tam budeme spát...

Sobota 13. března 2004 , 00:45

Cesta do našeho pelíšku sice chvilku trvá, ale stojí to za to. Je znát, že se jedná o podnik na úrovni. U vchodu nás vítá mladá krásná recepční. Zaplatíme dvoudenní „nocležné“ a už se nás ujímají vnadné pokojské. Měli bychom se chovat tiše, neboť pár hostů, jež dorazili patrně před námi, již leží. Nechce se nám věřit, že máme jít „do hajan“ ( Teď? Vždyť jsme zrovna dorazili!) , ale je tomu tak. 

„ …ale tato zpráva nám nedá spát…“  Televizní zpravodajství většinu probere z malátnosti, která na nás ve spacácích padla. Už jsem skoro byla v limbu, když nás televizní zpravodaj vyzval ke spolupráci při hledání mumie. Tak a už to začíná - pomalu vylejzáme ze spacáků a opouštíme „penzion“ nevěda, kdy se do něj zase vrátíme. Vyrážíme po trojicích do setmělých klatovských ulic. Jsme vyzbrojeni hadráky, jež jsou určeny k obraně proti škůdcům,kteří se potulují po nočním městě, a fotografiemi míst, jež by nás měli navést na stopu mumie. Nalézáme indicie. Ty nám napovídají, že pokud chceme záhadu zmizelé mumie rozluštit, měli bychom být ve tři čtvrtě na čtyři ve skautské klubovně 4. oddílu.

03:45

Vcházíme do místnosti osvícené svíčkami. Vítá nás tu vědma. Avšak odmítá nám podat informaci, pokud nejsme všichni. Odcházíme  a čekáme na příchod zbylých skupin. Už jsme všichni! Toho rána již podruhé vcházíme k věštkyni: „ Ano, teď jsme již dost silní na to, abychom zjistili kde hledat další stopu.“ Držíme se za ruce,zavíráme oči a očekáváme sudbu: „ Kostel…… věž z bílého kamene…….muž z kostela, kostelník? farář?....“

Vyslechli jsme věštbu a vyrážíme k Bílé věži, kde nás čeká tajuplný farář. Slibuje, že nás zavede k mumii. Tu po chvíli pátrání nalézáme. Hurá! Úkol je splněn. Konečně budeme moci jít spát! Ale chyba lávky ! Mumie musí být do svítání pohřbena na Hůrce ( Kdo hádá, že nejvyšším kopci v okolí, tak uhádl! ) Mumie není ve tmě schopna pohybu, proto je přenášena čtveřicí nejsilnějších jedinců. Jak pomalu přibývá sluneční záření, ožívá i mumie. Za pomoci dvou osob je sice schopna chůze, ale spolu s energií narůstá i mumiina chuť uniknout. Brání se zuby nehty a na nás stále víc a víc padá únava ze znatelného nevyspání.  Po šesté ranní konečně nalézáme místo zombiina věčného odpočinku. Po pohřebním rituálu obracíme své kroky nazpět ke Klatovům. Procházíme stejnými místy, jimiž jsme šli za tmy, ale po rozbřesku vypadají zcela jinak. Těžko uvěřit, že jsme tu již byli.

07:00

Jupí! Spacáky nás vítají. Už abychom spali. Tak dobrou noc.

14:00

Budíček!  Sotva jsme ulehli a už zase vstáváme. Většinou se vyrážíme topit se do bazénu. A kdo se necítí dost fit na vodní hrátky, jde se projít do města.

18:00

Už je to tu! Něco na co jsme dlouho čekali a nemohli se toho dočkat! Stoprocentní skautský koncert, který se má prožít aspoň na tisíc procent!! Hraje nám brněnská skupina „A dost!“ a sympatický výčepní plní naše půllitry báječným mokem, který svlaží hrdlo… chlazenou pomerančovou limčouJ ! Dvě hodiny řádíme v rytmu hudby a podivujeme se, jak nám to tady rychle uteklo. Celý večer je bájo.  Zbytek noci se už odvíjí v nenáročném oddychovém duchu. Kdo chce, jde se projít, a kdo si chce lenošit ve spacácích a zpívat a hrát, ten lenoší, zpívá si  a hraje!

Neděle 14. března, 10:00

Memoriál Vráti Kdýra 2004 oficiálně končí. Balíme své saky-paky a loučíme se s novými i staronovými kamarády doufaje, že se s nimi zase za rok sejdem.

A kdo jste si letošní ročník memoriálu nechali ujít, nesmutněte, neboť máte šanci se 11. - 13. března 2005 zúčastnit jeho druhého ročníku! Tak neváhejte!!!