Memoriál Vráti Kdýra - 2. ročník 2005
Máme pátek 11. března a zatím si nikdo z nás neuvědomuje,jak výjimečný den to je….druhý ročník Memoriálu Vráti Kdýra právě začíná. Menší skupinka účastníků se již od sedmi hodin schází v klubovně 93.oddílů VS Delfíni a zde relaxují po náročném týdnu ve školních lavicích a sbírají síly na….na co všechno? To se ještě dozvíte…nebudeme předbíhat. Teď ještě chvilku zůstaneme v klubovně,kde se hraje na kytaru a zpívá,než nastane čas,abychom vyrazili na vlak směrem na Domažlice..
Je deset hodin večer a celá naše početná partička se setkává ve vlaku,který nás doveze do Blížejova právě tady a právě teď (00:00-sobota..) může náš memoriál začít. Účastníci jsou rozděleni do skupinek a seznamují se s organizátory ( Áju už většinou všichni znají z vlaku,kdy je seznámila s príma skautskou gamesou „Míry mašinfíry“..;) kdo chce blíže vědět,o co jde,nechť se přeptá u Médi,který danou soutěž s přehledem vyhrál! ). Každá skupinka dostává jméno (jsou tu s námi Ferusové nebo dokonce i Trauttmansdorffové..) a může se konečně vyrazit. Noční „procházku“ do Horšovského Týna (ne)zpříjemňuje jen počasí,ale i úkoly,které musíme cestou plnit.
01:00
Konečně jsme dosáhli vytouženého cíle-došli jsme k branám školy,která nám až do neděle bude poskytovat své pohostinné přístřeší. Však běda-sotva shodíme batohy už je tu Hejky a chystá výklad pravidel. Ty jsou tak komplikovaná,že je málokdo pochopí ihned na poprvé,ale po druhém (třetím,čtvrtém,pátém…) opakování,už konečně všichni víme,že město Týn je zužováno hádkami mezi klany a naším úkolem je zajistit městu silného vůdce,který nastolí v ulicích opět klid a mezi obyvateli mír. Kdo očekává,že jsme vyšli do zasněžených ulic a běhali noční Horšákem téměř až do rozednění,ten má pravdu..kdokoli si myslel cokoliv jiného,ten se spletl…J
04:00
Jsou čtyři hodiny ráno a mohlo by se zdát,že už pro dnešní noc už končíme,ale kdo z Vás si to myslel,ten se opět šeredně spletl. Na chvíli se vrátíme do školy,ale jen proto,abychom za okamžik opět vyrazili do ulic Horšovského Týna. Očekávala nás volba nového patrona města. Ta se trochu zvrhla v sesterský souboj,neboť kandidátkami se staly Darzí s Rikki,které se na půdě kapucínského kláštera utkaly o přízeň občanů města. V záři svíček bojovaly slovem ( měly během minuty občany přesvědčit,že ony jsou pro Týn ty pravé), silou (držely dvě cihly v rozpažení), chytrostí ( logický úkol). Po „sestro-patronovém“ souboji nastala volba. Rada starších odešla volit jako první a pak odvolil každý z nás. Po sečtení hlasů se týnskou patronkou stala Rikki. Obdržela dekret,který ji opravňuje k vládě v Horšovském Týně. Doufejme,že město už bude žít jen v klidu a míru.
06:30
Pozor,to byste od nás nečekali…JDEME SPÁT!:)
12:00
Několik otrlejších jedinců vstává a vydává se do města sklidit, co po nás zbylo po noční hře.
Pavel a kromě čtyř spolujezdců, které si v autě usadil na sedadla,převáží jednoho pasažéra i v kufru. Kuklič si jízdu jistě užil a musela se mu jistě moc líbit vzhledem k tomu,že si ji dobrovolně zopakoval,i když jsme jeli nazpátek.
12:45
Teď už vstáváme všichni. Do patnácti minut máme opustit školu, vzít si s sebou tužku,papír, věc, ke které mmeá sice nějaké citové pouto,ale budeme ochotni se jí vzdát.
13:00
Vyrážíme na poutní místo-kde (u starého a již nevyužívaného kostela) ukrýváme naši schránku plnou vzkazů příštím generacím (sem tam nějaké napsané moudro a spousta našich osobních maličkostí). Až někdo někdy ten černý pytel s krabicí plnou našich pokladů objeví,tak se bude asi hodně divit..
Ještě si tu chvilku hrajeme-jsme přece ještě děti…nebo snad ne? Při trojnožce někteří z nás bojují jak o život a ti, kterým tenhle životní zápas nestačil,šplhají do oken opuštěného kostela (Kuklič;-) ).
Už je pozdní odpoledne-dorazili jsme zpátky do Tejna,ale ještě nejdeme do školy,ale protože jsem tvorové zvídaví obracíme se na křižovatce na druhou stranu a vyrážíme navštívit výstavu elektrických kytar…těch bylo…!
Pak už ale skutečně nastal čas vrátit se do naší noclehárny. Na chvíli zde zavládl naprostý klid a mír a všeobecná relax…ale jen věřte,že moc dlouho to netrvalo, poté co jsme zblajzli výborný domácí gulášek, jsme čapli své půllitry a přezůvky a vyrazili opět do města. Tentokrát,ale ne do ulic,ale na nefalšovaný rockový koncert (nehrála ovšem kapela Čím víc tím líp……,na jejíž největší hit Zuby z huby jsme se všichni těšili),ale plzeňští No-exit!!!! A to byl rockec! Kdo tam nebyl,ten prohloupil. Hrálo se, pilo se (limo ze sudu), kalilo se, tančilo se, zpívalo se…prostě FIČÁK!
Když jsem o půl jedenácté dorazili zpátky do školy byli jsme zcela KO,to nám ovšem nedalo a šli jsme dovybít veškeré zbytky energie do tělocvičny. Nejdříve jsme vyrazili na fotbálek,a pak se valná většina z nás jako divák účastnila Kukličovo akrobatické exhibice po tělocvičně (no comment-kdo neviděl nepochopí!). jo, a abych nezapomněla- Velbloud slavil první narozeniny…a za odměnu si mohl jít zahrát s kluky maso do tělocvičny…Liško, promiňJ
Je půl druhé ráno. Pár z nás ještě hraje po setmělých školních chodbách na schovku a zbytek už si pomalinku vrní ve spacácích.
Neděle deset hodin ranních…pomalinku se to všechno vrtí a převaluje-je čas vstávat,balit,vyrazit na vlak. Je škoda ,že to všechno končí,ale co se dá dělatL…rok uběhne jako voda a třetí ročník memoriálu Vráti Kdýra je tu!
Tak se nezapomeňte přihlásit a ve dnech 10.-12.března 2006 prožijete s námi to, co nikde jinde!!!
