Do roku 1989
V létě 1968 obnovil činnost 91. oddíl vodních skautů KOTVA pod vedením Ing. Jiřího Mladějovského - Mláděte. Protože v této době nesměly existovat koedukované oddíly, je na podzim 1968 založen 92. oddíl vodních skautek KOTVA. Jeho kapitánkou se stala Eva Mladějovská - Baby. Jako klubovna sloužil byt Mladějovských (naštěstí prostorný), kde se téměř každý den scházely družiny z obou oddílů. Pomocnou ruku k výstavbě vlastní klubovny nabídli vojáci z Horšovského Týna, kteří věnovali k rozebrání starou ubytovnu z dřevěných panelů. Ústav geodézie a kartografie pronajal pozemek u řeky a výstavba za pomoci rodičů i dětí mohla začít.
První zimní vánoční tábor obou oddílů byl na Haciendě "R" u Mariánských Lázní - zde byly složeny první skautské sliby.
Na jarní prázdniny vyrazily opět oba oddíly na Antýgl na Šumavu, aby se zdokonalily v lyžařském umění. 20 nováčků skládá svůj slib.
V červnu 1969 se koná v Plzni sraz všech vodních skautů z celé republiky - pro Plzeň velká sláva. Každý oddíl dostává jednu oplachtěnou dřevěnou pramici a náš oddíl navíc oddílovou vlajku, kterou ušila a vyšila dnes již zapomenutá maminka.
28.6. - 30.7. 1969 - Tábor v kraji jalovců - Mezholezy
Prázdná louka a plné auto krajinek a ostatního materiálu. Všichni skautíci staví poprvé své stany, stožár, bránu, kuchyni ... Zúčastní se 3 družiny z 91.OVS, 2 družiny z 92.OVS a 1 družina pěšáků z Mariánských Lázní.
V září 1969 se v Plzni konalo krajské kolo Svojsíkova závodu, náš oddíl vyhrává a postupujeme jako jediné vodačky do celostátního kola v Praze.
V říjnu nás čeká další sláva - 26.10.1969 slavnostně otevíráme naši klubovnu !!!
O prázdninách 1970 jedeme na tábor do Jetenovic - opět s 91. OVS, ale tábory jsou tentokrát oddělené. Nikdo ale netušíme, že tento tábor je pod skautskou hlavičkou pro nás poslední.
Na konci roku 1970 je skautská organizace zakázána. Oddíly mají dvě možnosti - oddíl rozpustit a veškerý pracně nashromážděný materiál (včetně klubovny a lodí) odevzdat pionýrské organizaci. Druhou možností je pokračovat v činnosti ale pod hlavičkou Pionýra. Náš oddíl zvolil druhou možnost, protože jsme si říkaly, že není důležité pod kým děláme, ale co děláme. Bohužel hodně děvčat (hlavně rodičů) se s tím nesmířila a z oddílu odešla. Oddíl se spojil s 75. oddílem Červená stopa a pokračoval si ve stejném duchu dále.
V létě od 3. - 25. července 1971 jsme se vydali na putovní tábor, kdy jsme přešli celou Šumavu.
Oddíl funguje ještě několik let pod vedením Petra Zýky - Čochtana. V létě jezdíme na putovní tábory na vodu - Lužnice, Vltava, Hron apod. V zimě se touláme na běžkách hlavně po Šumavě. Přes rok se scházíme v klubovně na různá pokecání s kamarády. Pak se ale začínáme rozcházet - kamarádi studují mimo Plzeň, jiné zájmy, svatby atd.
Nikdo v té době ani netuší, že historie tohoto oddílu bude za několik let pokračovat, že klubovna zase ožije skautským životem.
Dle podkladů bývalé kapitánky našeho oddílu Evy Šmádlové sepsalaDana Šnebergerová dne 3.12.2003